Vibrace

Můj věrný desktop neustále vydává hluboké tlumené hučení. Většinou to nepředstavuje problém, zvuk je těžko postřehnutelný, ale za nejhlubší noci, kdy se svět zastaví, lopatky ventilátoru představují jediný zdroj zvuku na míle daleko. V těch chvílích je i vibrující linka na pozadí ticha nepřijatelná. V PC rotují dva větráky – jeden na procesoru a další ve zdroji – a hučení vychází právě z toho druhého.

Rozhodl jsem se tady udělat to, co by jistě udělal každý člověk: Rozebral jsem zdroj a větrák vyndal, abych se podíval, jak to s ním vypadá. Tento zásah, který by porušil záruku, kdybych ještě nějakou měl, měl poněkud pofidérní charakter. Ve své podstatě šlo o modifikaci elektrického spotřebiče, který jede na 240 voltech ze stěny, potenciální nebezpeční požáru, navíc je plný kondenzátorů, které můžou udržet náboj dlouho po vypnutí a uštědřit člověku ránu (zeptejte se Mehdiho, ten to ví nejlépe) a hlavně – nemám žádnou kvalifikaci, znalosti nebo schopnosti pro takovou práci. O elektrice vím jen to, že jde o magii a električtí inženýři každý slunovrat obětují kůzle ve jménu Jamese Clerka Maxwella. Ale kdyby mě neexistence znalostí nebo zdravý úsudek vždy zastavil, neudělal bych nikdy nic.

Nakonec jsem to rozebral, větrák bez úrazu vytáhl, připojil ho k 9V baterii a ukázalo se, že je velice mírně vyosený. Z toho důvodu vibruje a když se tyto vibrace přenesou na skříň nebo jiný povrch, zní jako primordiální hučení kosmu.

Není moc, co bych s tím mohl dělat, plastové výlisky jsou zkrátka nepřesné, železná osa v nich usazená mimo těžiště, listy vrtule nemají identické délky a tak dále a tak dále. Zkusil jsem listy vyvážit, ale to je sisyfovský úděl. Proto jsem, jako vždy když nevím co dělat, všechny dostupné dutiny naplnil vazelínou. Nic moc se nezměnilo, ale aspoň to není horší.

Když se vám stane něco podobného, kupte si nový větrák, stojí pár korun. Nejlepší by byl pasivně chlazený zdroj, ale ty stojí pár tisíc než by se mi líbilo.