Dokážete se v duchu teleportovat?

Zkuste tohle: Ležíte v posteli, světla zhasnutá, oči zavřené a teď si sebe představte obráceně, hlavu tam, kde máte nohy. Musíte nejen vědět, jak vypadá pokoj v představené perspektivě, ale i věřit, že se v něm právě nacházíte, že víte, kde mají nebo nemají být zdi kolem vás, a když natáhnete ruku a nesetkáte se s očekávanou smyslovou odezvou, začnete být zmatení.

Občas, když usínám, se snažím takhle v duchu otočit a není vůbec lehké obelstít vlastní mozek a vnímání polohy těla. Je snadné si v duchu představit směr, kterým se chci mentálně otočit, vidím všechny architektonické detaily Cely a její řídký nábytek, ale je těžší této iluzi uvěřit, skoro nemožné. A pak, když se mi to podaří, natáhnu ruku do strany, kde bych čekal zeď, ale není tam nic, jen chladný černý vzduch.

Jak je vidět, jde o neuvěřitelně nezáživnou aktivitu a proto její čas nadchází jedině v noci, kdy mi pomáhá usnout a možná, jen možná, trochu zlepšit schopnost vizualizovat a přenést se do jiného prostoru.

Hmm… Když jsem dostal nápad psát zrovna o tomhle, měl jsem za to, že to nebude tak neuvěřitelně nezáživný článek. Ale co, teď už je pozdě začít s něčím novým, mám denní kvótu, kterou je třeba naplnit.

+1: Když už tu melu o vizualizaci, většina snů se odehrává v pokoji, kde jsem nebyl už celé roky a žádný z nich v prostorách současné cely. To je trochu zvláštní. Na druhou stranu tenhle fakt mi několikrát pomohl si uvědomit, že nejsem vzhůru a nastartovat proces lucidního snění. Tak aspoň něco.