Sny, sny, sny, snn, syn, sss, snsssss...

Takže asi tahle, před nějakou dobou jsem spustil experiment, během kterého jsem se snažil zjistit, jestli můžu ovlivnit vlastní sny a určit podobu tomu, co se mi zdá, nastartovat lucidní snění a vytyčit v jakých realitách se budu pohybovat, jaké světy a reality navštívím. Takový byl plán. Bohužel neuspěl, aspoň ne v původním zadání, přesto mi připadá, že přinesl nějaké dopady. V posledních týdnech a měsících mi připadá, že si víc pamatuji své sny, skoro z každé noci si vzpomenu na pár mihotavých útržků, imaginárních scénářů a krajin, kterými jsem se pohyboval ve stavu nevědomí.

I přesto, že si více vzpomínám, s tikajícími vteřinami fragmenty rychle mizí, hned po probuzení si pamatuji jen polovinu toho, co jsem zažil ve vlastní hlavě, ale děje se to častěji. To je jedna z věcí, která se změnila.

V poslední době jsem také sny začal zapisovat. Nevěřím, že mají jakoukoli speciální roli, prediktivní hodnotu nebo nadpřirozenou úlohu, jde jen o egocentrická posedlost vlastní myslí a přeneseně i sebou samým. Začal jsem je zapisovat, ale problém se zapisováním je ten, že ve chvílích těsně po probuzení, když jsou vzpomínky nejživější, nejsem ve stavu abych něco psal, ťukal na klávesnici nebo škrábal na papír, v těch chvílích, kdy stěží udržím otevřené oči a disponuji zcela minimální koordinací motorických svalů. A právě proto jsem v nedávných dnech změnil taktiku a začal jsem nahrávat, probudím se, nakopnu virtuální diktafon a vlastními slovy popíšu vlastní sen, stále čerstvý v mysli. To má dva důsledky.

Jeden je ten, že takto můžu vyjádřit víc nuancí a detailů ze snu, který jsem právě prožil s tím, že ho do slov přepíšu později. Ale na druhou stranu právě to, že přepisuji později, když se vzpomínka definitivně vykouřila z paměti, vede k zpětným objevům zapomenutých obrazů, kdy poslouchám vlastní unavený, stěží bdělý a téměř katatonický hlas, jak popisuji nepravděpodobné scénáře, naprosto bizarní prostředí, která jsou tak absurdní, skoro dadaistické, že by to i Dalí považovat za trochu přehnané.

Pokud patříte mezi ty, kteří stále prahnou po inspiraci, plně doporučuji nahrávat popisy vlastních snů. Možná tam nenajdete, co jste hledali, ale uvnitř objevíte vždy něco zajímavého (nebo aspoň podivného)