Ruský styl

Útok na jednoho z nás, je útokem na všechny z nás.

Dvě turistky v důchodovém věku se fotily před sochou svatého Václava. Zaslechl jsem anglicky: „To musel být někdo slavný.“ Za okamžik se mě zeptaly, jestli mluvím anglicky. Chtěly znát pro koho před Koněm hoří moře svíček.

Vysvětloval jsem, že je to za investigativního novináře Jána Kuciaka, který byl spolu s svou přítelkyní zavražděn.

Tohle vysvětlení jim stačilo, ale ani zdaleka nedokázalo postihnout hrůzu, kterou ona dvojitá vražda reprezentuje. Jde o burácení ruského stylu nakládání s nepohodlnými novináři, kteří jsou z cesty odklízeni ve velkém s dírou v hlavě. Tato realita se teď zdá tak bizarní a vzdálená. Jsme přece zaseknutí hluboko v Západě, jak topograficky tak metaforicky, že se to přece nemůže stát. Žejo? Ale víra ve společný evropský projekt slábne a Republika klouže na východ s nevyhnutelností ledovce.

V tomhle světě Zemanův „bonmot“ Putinovi, že je třeba likvidovat novináře, zní mnohem mrazivěji. Realita likvidace žurnalistů je teď z Prahy vzdálená jen 4 hodiny jízdy vlakem – blíž, než by mělo být v jakékoli slušné společnosti. Nebo zemanův dáreček kalašnikova se zásobníkem becherovky určeného na novináře? Jo to se taky stalo a pokud vím, Zeman to neodsoudil jako něco nevkusného.