Reefer Madness

Právě čtu knihu Reefer Madness Erica Schlossera & musím říct, za mě dobrý.

Kniha se skládá ze tří částí a první z nich – Reefer Madness – se věnuje právním a ekonomickým důsledkům konzumace marihuany ve Spojených Státech. Ukazuje realitu naprosto šílených protidrogových zákonů zakořeněných v historii předsudků a nerovností. Je to dlouhá a neveselá historie, která byla řízená dojmy a názory, namísto objektivních zjištění o společenských dopadech konzumace trávy. Jde nejen o válku proti drogám – Nixovo dítě, které dospělo v době Reaganova prezidentství – ale třeba také Clintonův strach, aby nevypadal slabý, protože se bál, že přesně tak bude působit, když sleví z boji proti a drogám a zaujme rozumnější politiku. Proto byla marihuana, která je nanejvýš otravná, ale představuje jen minimální riziko, postihy stavěna na roveň mnohem těžším drogám. Kniha byla vydána v roce 2003 a od té doby se situace začala měnit.

Kapitola také ukazuje mnoho příkladů pokrytectví zákonodárců, kteří někdy požadovali tvrdší tresty pro dealery, ale když se ukázalo, že jejich syn prodával drogy, ve svém přesvědčení najednou značně polevili (připomnělo mi to termín elite projection). Ukazuje se, že jsou to bezpáteřní svině, nechtějí trestat a napravit principy, chtějí jen trestat a zbavit se jiných, které vnímají jako nebezpečí a hrozbu pro jejich způsob života. O drogovém problému se hovoří nejméně v dobách, kdy užívají převážně nejnižší kasty společnosti. Ale když se drogy začnou sunout do vyšších strat socioekonomické pyramidy, stane se z toho téma, o kterém se mluví.

Druhá kapitola In the Strawberry Fields, se zabývá levnou nelegální pracovní silou, která do Spojených Států proudí z Mexika a v Kalifornii je hojně zaměstnaná v zemědělství. O to, že platy migrantů jsou převážně neexistující, jejich životní podmínky nelidské a všichni se s nimi snaží vyjebat, není třeba pochybovat. Ilegální migranti jsou totiž tak zatraceně výhodní.

V šedesátých letech se věřilo, že mechanizace všechno vyřeší a do deseti let ve spojených státech nebudou pracovat žádní migranti (Jestliže plodina nebude mechanicky sklízena do roku 1975, nebude v této zemi pěstována.) To se nestalo, protože práce převážně Mexických přistěhovalců byla mnohem levnější, byla natolik výhodná, že efektivně dotovala kalifornské zemědělství. Je to problém, o kterém nikdo nechce slyšet, jde o cizí utrpení, díky němu je zboží levnější pro konzumenty, producenti mají vyšší marže a když přijde na nejhorší, vždycky můžeme migranty očerňovat. „Left to its own devices, the free market always seeks a work force that is hungry, desperate and cheap — a work force that is anything but free.“

Třetí část An empire of the obscene mapující rozkvět porno průmyslu, jsem právě začal číst. Dostal jsem se zatím k příběhu Anthony Comstocka — cenzora, hlavouna morální policie a křesťanského fundamentalisty. Jako mladý hoch se dostal do kontaktu s obscénním materiálem, a tato zkušenost ho pak roky pronásledovala a provokovala ho do hříšného chování, které se projevovalo nezvladatelnou kompulzí masturbovat. A proto se, jako správný fundamentální pokrytec, rozhodl odčinit svůj hřích a své selhání na cizích lidech a začít cenzurovat všechno obscénní, co se nezamlouvalo jeho puritánskému sentimentu, a zaváděl tak křesťanské dogma ve Spojených Státech. USA byly vždy poznamenány svou křesťanskou historií a ze které se do dneška nedokázala zcela vymanit.

Jak říkám, kniha je zajímavá, čte se rychle, na jedno posezení. Schlosser ví, co dělá.

+1: Od Schlossera jsem dřív četl "Command and Control, která mě také nadchnula.

+2: Zajímavost: mezi Mexikem a Kalifornií až do roku 1929 platila úplná volnost pohybu. To se v dnešní době trumpovské zdi zdá stěží uvěřitelné.