Doba obnovy a reparací

Nemůžu se dočkat zítřka. Pondělí, konečně můžu koupit nový řetěz a několik vysoce specializovaných nástrojů a komponent, nutných pro finální reparaci kola, které se momentálně (po nedávných pokusech renovace) nachází v nepojízdném stavu.

Ale to jen za předpokladu, že budu schopný převést momentálně atomizované části do podoby holistického celku. Část víkendu jsem strávil důkladnou demontáží a ještě důkladnějším čištěním všech komponent, na které se dalo dostat s výbavou běžného smrtelníka.

Rozhodně to bylo potřeba. Kolo leželo mnoho let bez větší údržby, jedinou péči představovalo opláchnutí hadicí a konkorová sprcha pohyblivých částí. To bylo více méně všechno, velice daleko k ideálu, ale stroj se i přesto po aplikaci síly na pedály dal do pohybu. Co chtít víc?

Teprve až nedávno jsem se začal zajímat, jak se vlastně starat o kolo a objevoval všechny ty procedury nutné pro zušlechtění mechanických vlastností dopravního prostředku. Šlo o proces učení připomínající cestu do temnoty: Tohle jsem taky nedělal, tohle taky ne, to taky ne, ani tohle, tohle už vůbec. Proto jsem tento víkend odstraňoval víc jak dekádu staré nánosy špíny, hnusu a svinstva, a výsledek překvapivě vypadá celkem k světu. Některé plochy se dokonce začaly lesknout. Není to perfektně čisté, ale v porovnání s předchozím stavem pastorky, přesmykače, přehazovačky a další části začínající na p vypadají, jako kdyby právě sjely z výrobního pásu.

Nejhorší možný výsledek celého tohohle snažení by bylo, kdybych kolo poskládal dohromady a pocitově by jezdilo stejně jako dřív. To se ale s velkou pravděpodobností nestane, přece jenom placebo efekt pořád ještě funguje.