Místo setkání (obchodníci se zbraněmi, konec světa, bizarní scéna v místní škole)

Nebyl to nijak zvláštní den v městě trpícím chronickou narkolepsií, když jsme začali plnit místní školu až po střechu zbraněmi. Nemůžu zabíhat do podrobností proč nebo z jakého důvodu, respektive nechci, aby ruka zákona nedolehla i na mě. Už tak mi připadá, že jsem pokoušel štěstí víc než bych měl. Proč jsem tam vůbec byl? Nešlo o mojí scénu, vypadl jsem z ní před lety, abych se na plný úvazek věnoval čekání na konec světa.

Dvanáctka Apoštolů se špatnými srdci vystoupila z aut a začali do patra vynášet věci, které rozhodně nepatřily na půdu vzdělávacího institutu ani na půdu jakéhokoli jiného institutu. Proč si vybrat zrovna školu? Proč ne. Mimo hlavní sezónu je v ní příjemné ticho, klid a hodně místa na demonstraci Zboží. A že toho bylo: Batohy, tašky, krabice plné zbraní a výbavy, kterou v mnoha případech ještě před třemi dny nosil voják zabitý na druhé straně světa, stáhli ji z jeho chladnoucího těla a podzemními uličkami velice rychle protekla do Správných Rukou.

V jedné třídě, kterou se Překupníkům podařilo naplnit zbraněmi a vojenským materiálem, probíhala hlavní demonstrace. Šlo o zcela bizarní scénu, kombinaci pouličního stánkového prodeje a nátlakové akce prodejce předražených pánví.

█████ se mě odloupl od procesí, abych pořídil důkazy nefalšované výstrojní pornografie, ██████████████████████████████████████████████████ To co měl na sobě, stálo jako rodinné auto, možná jako několik rodinných aut, masivní množství high-tech výbavy, zcela přesahující realitu a částečně i sny většiny profesionálních vojáků světa. Proč to měl? Proč ne, říkám. Připadá mi jako rozumné, být připravený na nejhorší možnou eventualitu.

+1: Existuje reálná alternativa, že tohle všechno má něco společného s tímhle.