Majáles #2 (Láska, pivo a wifi zdarma)

Méně je někdy více. To rozhodně platilo o Studentském majálesu v porovnání s tím nestudentským. Byl menší a klidnější, ale přesto lepší. Působil dojmem skutečné recese, ne jako pouhý předvoj korporátního festivalu. Bylo v něm víc energie a chaosu.

Policisté udržovali podobně masivní přítomnost jako minulý rok, ale teď mi nepřišli jako pěst na oko. Nevím přesně proč, možná jsem se jen nechal více unášet vlnami, naladil se na správnou frekvenci, jako obvykle s masivní spánkovou deprivací, a zabořil se do vln šílenství. Proč ne? Proč ne právě teď? Byla k tomu nejlepší příležitost. A taky jsem to netáhl sám, i k tomuto raidu se připojil S., všichni ostatní přihlášení expati i místní odpadli, odhlásili se nebo nepřišli. Nechci jim to zazlívat, taky se na meetupy přihlašuji převážně spekulativně – ano znamená možná, možná znamená ne. Ale byla to jejich chyba, přišli o nefalšovanou recesi, která v sobě měla jiskru.

Průvodem hrdě pochodovalo několik družin: Komunisté ze Studentského sovětu Univerzity Karlovy vykřikující hesla parodující minulý režim, gang z pedagogické fakulty připravený na neodvratnou práci v Lidlu, moravané s živou hudbou, kteří cestou rozdávali medovinu + několik dalších. Mezi skandovanými hesly zaznívaly perly jako „láska, pivo a wifi zdarma“. Všichni vedli kampaň, všichni se snažili stát králem a tohle byla jedna z cest. Dav s sebou strhl jednoho japonského/čínského turistu (nestalo se to i minule?), na chvíli jsem v moři hlav zahlédl indiána, černé vlasy stažené šátkem, filmová Minolta, jako vždycky dělal svojí věc a dokumentoval chaos bublající ulicemi.

Stejně jako na poslední akci, i tady jsem běhal s bleskem, manicky skákal lidem do cesty a cvakal spouští, ale tentokrát jsem už měl potuchy o tom, co dělám a dosáhl jsem kýžených vizuálních výsledků – plný kontakt, intenzivní blesk, ostré stíny, potlačené okolní světlo, oslepení lidé a okamžik zmražený na povrchu senzoru. V tomto stylu (àla faux-Gilden) je něco dramatického a inherentně ošklivého. Nesnaží se vytvořit krásné snímky ze snově rozmlženým pozadím, ale něco stupidně přímého, agresivního a neomaleného. Tedy aspoň doufám.

Když procesí zahnulo do útrob budov, které se obtáčely kolem Univerzity Karlovy, zdržel jsem se už jenom chvíli. Celá akce začala být příliš organizovaná a plánovaná. To nebylo nic pro mě a musel jsem utéct.

Pokračování a zbytek fotek tady

+1: Teď jsou ty podivné monotematické dny, ale snažím se to prokládat – jeden den o fotografickém raidu, druhý den něčem neuvěřitelně pesimistickém. Takhle to bude fungovat ještě několik dnů, protože 5. května bude další fotografický raid.