Němci nás všechny mají na háku (aspoň co se historie počítačů týká)
Málo se o tom ví, ale Němci předběhli zbytek světa a v dobách druhé světové války získali pár prvenství ve vývoji počítačové techniky. Všechno má na svědomí jeden muž – Konrad Zuse – zapomenutý průkopník, jehož jméno skoro nikdo nezná.
Zuse v roce 1939 postavil mechanický počítač Z1 a pak (v roce 1941) revoluční elektromechanický stroj Z3.
Z1 byl první volně programovatelný počítač, který používal boolovskou logiku a binární floating-point čísla (padesát let před IEEE 754). Byl programovatelný děrnou páskou (jako vstup četl 35mm film), instrukční sada měla osm instrukcí (porovnejte se současnou x86) a jedna instrukce trvala něco mezi jedním a dvaceti 1Hz takty. Počítač byl spolu se všemi konstrukčními plány zničen během bombardování Berlína. Nebylo to naposledy, co jeho práce byla znehodnocena nebo překažena válkou. Zuse se nikdy nenechal zastrašit a i ve stavu extrémního osobního rizika pokračoval v revoluční práci a odškrtával jedno prvenství za druhým.
Jeho další stroj Z2 byl zničený spolu se Z1. Zuse pak v roce 1941 postavil průlomový počítač Z3. Šlo o první programovatelný automatický digitální počítač, který byl v principu Turing-kompletní. Nepodporoval podmíněné skoky, ale přesto byla jeho Turing-kompletnost dokázána v roce 1998. Sám Zuse o ničem takovém nepřemýšlel, měl na mysli praktické problémy, které chtěl řešit. (V roce 1947 se setkal s Turignem osobně.)
Šlo o elektromechanický počítač a z dnešního pohledu to nebyl žádný rychlík. Sčítání trvalo 0.8 vteřiny a násobení 3 vteřiny (na pár let starém kousku křemíku, který tiká v počítači, na kterém tohle píšu, je možné za 1 vteřinu provést až ~200 miliard součtů nebo násobení). Pozdější ENIAC (1945) se stal prvním čistě elektronickým počítačem, který byl navíc 1000× rychlejší než to nejlepší z konkurence.
Zajímavé je také, že Zuse pracoval v Německu v době nacistického režimu. Nikdy se nestal členem strany, ale přesto ji nijak silně neodporoval. Bral to (IMHO) jako nešťastnou podmínku pro svou práci.
Nacistická vláda mu po roce 1939 poskytla zdroje po vývoj a výrobu Z3, jako vysoce utajovaného projektu německé vlády, i když jeho práce byla zprvu odmítnuta jako „nedůležitá pro válečné úsilí“.
Historie se opakovala a originální Z3 byl opět zničen během bombardování Berlína.
Ale to není všechno. Zuse má v rukávu několik dalších prvenství:
- Navrhl Plankalkül – první vysokoúrovňový programovací jazyk na světě – protože cítil, že psaní v assembleru je příliš otravné – a to prosím před víc jak 70 lety. Raný rukopis o Plankalkülu (z r. 1944) chtěl udat jako doktorskou práci, ale kolaps nacistického Německa to znemožnil. Kompilátor jazyka byl vytvořen až mnohem později.
- V roce 1941 založil první počítačový byznys na světě, který začal navrhovat Z4 – první prodejný digitální počítač na světě. Jeho firma prodala druhý počítač na světě, ale ten první (BINAC) ale nikdy nefungoval a proto se nepočítá). Z4 byl dokončen na sklonku války. Zuse, ve snaze zabránit, aby se Z4 dostal do rukou sovětů, ho v únoru 1945 odvezl z Berlína do Göttingenu, kde byl dokončen. Když prezentoval stroj místním vědcům, v dálce bylo slyšet burácení postupující fronty. Z4 byl dále převezen náklaďákem Wermachtu na jih, kde se Zuse setkal s Wernherem von Braunem.
- Poprvé zmínil koncept počítače s programem uloženým v paměti. Bylo to v zamítnutém patentu z roku 1936. Toto je chybně přisuzováno von Neumannovi.
- Zuse také stojí za první hypotézou vesmíru jako digitálního počítače. Nepřímo tedy napomohl simulační hypotéze, o které se tu sem tam zmíním.
Zuse byl průkopník s mnoha prvenstvími, ale většina jeho práce zůstala zapomenuta a neuznána. Knuth nadhodil jednu zajímavou otázku: What might have happened had the bombing not taken place, and had the PhD thesis accordingly been published as planned? Historie mohla vypadat docela jinak.
+1: Co se to jen stalo s k47čkou? To už nemám na víc než na kompilace wikipedických fakt(oid)ů & zajímavostí? Ale pokud se vám tyhle věci líbí, sledujte tag wikidemie, je tam toho víc.
+1: O Z1 a Z3 jsem už věděl, ale přesto mi celá tahle historie unikala dokud mě S. neodkázal na článek o (pre)historii výpočetní techniky.
+2: Doporučuju taky tohle video, jak zrenovovaný IBM 1401 z roku 1959 kompiluje FORTRAN. Velice uklidňující.