Legenda o Indiánovi

Zase tam byl, ten přízračný Indián, černé vlasy svázané purpurovým šátkem, nos jako zobák dravce, kinofilmová Minolta, manuální objektiv a jako vždy přímo u zdroje.

Byl jsem provádět průzkum pro sobotní photo raid na průvod Guggemusik ansámblů, který se potáhne od Hradu centrem města na Můstex. Sbory jsou ve městě ale už dnes a první z nich hrály na Nám-Rep. Zítra obsadí několik klíčových bodů města a celá estráda získá paralelní rozměr.

Sledoval jsem běsnění na Nám-Rep a vypadá to, že sobotní akce bude fajn, poutavá jak aurálně tak vizuálně. A tam jsem zas uviděl Indiána – fotoga, který, jak se zdá, taky sleduje akce v ulicích města. Není možné ho přehlédnout, černé vlasy, snědá kůže, šátek a stará dobrá analogová Minolta v rukách. Napochodoval do terénu jako král, očividně neměl čas na otálení nebo špatné snímky, přímo do centra dění, zatímco lidé s mobily si drželi odstup v bezpečí davu, hlavně nevyčnívat a provádět stejné rituály jako všichni ostatní.

Mám dojem, že jsem ho poprvé zahlédl 17. listopadu 2016, jak v davu korza Národní měnil film a okamžitě jsem mu dal kódové označení Indián (na tom minulém nebyl). Od té doby ho občas zahlédnu, jak proplouvá akcemi a dumám co je zač a kde je k vidění jeho tvorba.

Pak na Hlavním nádraží Drahošovi agenti vábili lidi k volbám, rozdávali letáčky a prohlašovali, že na každém hlasu záleží a „rozhodnout můžete i vy“. To je asi pravda, protože podle průzkumů to vypadá na těsnou bitvu.