Eurokarneval 2

Je čas na další fotky z Eurokarnevalu. Jo, trvalo to dlouho, to nemůžu popřít. Někdo se může pobouřeně ptát, jak může nahrání několika fotek na net trvat tak dlouho. K tomu je jednoduché vysvětlení. Jednak jsem na přehlídce guggemusik ansámblů pořídil něco kolem 10GB fotografických důkazů & nechci online dávat všechno verbatim. Nikoho nezajímá špatná fotka. (Skoro nikoho nezajímá ani ta dobrá, ale to odbočuji.) To za prvé. Za druhé to není jen o tom vybrat lepší podmnožinu snímků, ale hlavně je upravit, aby vypadaly k světu. To je hlavní kámen úrazu situace existujících sebe-nároků a neexistujících dovedností. Vždycky mi připadá, že to není ono, že by se ta tom dalo něco vylepšit a vyleštit. A tak po nocích bloudím tuhle masivní databázi RAW souborů, vybírám, mažu odpad, filtruji, ořezávám, upravuji a tak podobně. Ne dokud to není perfektní, ale dokud to není aspoň ucházející. A protože tenhle web/blog není hlavní náplň mého života, tak to trvá nějakou dobu.

Tenhle snímek se mnou rezonuje snad ze všech nejvíc. I když při pořizování vzduchem praskaly nepříjemné výboje. Zdálky jsem zpozoroval Šamana a musel jsem ho mít. Při kontaktu však nevypadal, že si to užívá. Muži mají často tento problém, neví, jak se prodat. Ženy (nehledě na věk, jak dokládá následující momentka) často působí otevřeněji, pro ně je to show, hra, zábava, spektákl, sranda, příležitost.

Ale teď, když se dívám na Šamana, tak on je vším, čím bych chtěl být. Není tu pro svět, ale svět je tu jen pro něj.

Někdy příště sem hodím poslední várku.