Stojí to za hovno
Asi takhle: Posledních pár dnů stálo za hovno1 . Dokonce bych se nebál říct, že se █████ začal definitivně hroutit svět. Ale to byla dobrá věc. Každá katastrofa poskytne útěchu & ukáže, že to nemůže být horší než současné minimum. Je třeba se začít hýbat. Je zcela nezbytné překonat netečnost & odpor apatie. Zastav se, přemýšlej, plánuj. Jak říkám, to je dobrá věc — je to jako ten citát dr. Johnsona: „Depend upon it, Sir, when a man knows he is to be hanged in a fortnight, it concentrates his mind wonderfully.“
Jediná příjemná událost v těch dnech byla komentovaná exkurze Matičky Metrpolis směřující do samotných základů chátrajícího libeňského mostu, & potom společenská dohra, která následovala (v paměti mi utkvělo hlavně jedno slovo: Lithium).
Jinak: Ke hře The Binding of Isaac vyšel pátý & poslední booster pack, který přinesl novou postavu The Forgotten. V dobách mysl halící asfaltové temnoty, jsem dohrál všechny výzvy (Heart, Bosh Rush, Isacc, Satan, Blue baby, Lamb, Mega Satan, Ultra Greed, Hush a Delirium) za obě obtížnosti. Za The Forgotten se hraje docela dobře a jde o příjemnou změnu tempa a herní mechaniky.
Pak jsem zjistil, že vyšla nová aktualizace pro stupidní zabíječ času Cookie Clicker & s ním jsem strávil jedno duchem nepřítomné odpoledne. Cokoli, jen abych přebil █████ a prázdnotu.
A potom, když novinky vyschly, jsem se v terminální katatonii vrátil k xkcd. Jedna věc je jistá: Dřív byl tenhle komix založený víc na příbězích, nikoli jen na jednom poznatku podaném formou infografiky.
- Odkazy směřují do poznámek pod články. Ale realita byla v posledních dnech mnohem horší.