#303

Naprostou většinu dneška jsem prospal. Nevím proč, ale v posledních dnech převládá únava a narkoleptické epizody, nic nepomáhá, žádné kafe, žádná hudba, ani 10+ hodin přerušovaného spánku. Nejspíš nadešel čas na něco silnějšího.

Střídavě jsem se probíral, četl o rozpadu protonů a tepelné smrti vesmíru, ale hned jsem zase usínal, stále jsem v hlavě cítit tu mrtvou frekvenci únavy a otupující tlak na vnitřní stranu lebky. Kolem 17:00 jsem chtěl vyjet na kolo a prohánět se deštěm na probrání, ale spánek si mě záhy přivlastnil. Ke smyslům jsem finálně přišel kolem 19:30 a pak nezbyl čas na nic. Zapsal jsem sny do rostoucího katalogu nevědomých světů. Když teď listuji jeho virtuálními stránkami, napadá mě, že se mi za poslední dny podařilo ovlivnit sny a to dokonce dvakrát. Před usnutím, v nečinné době před nástupem spánku jsem vizualizoval cíl snů, přemýšlel o něm, přemítal ho v hlavě ze všech úhlů a nakonec se objevil ve světě za oponou spánku.

Za pár hodin se pak vrátilo fyzické i duševní vyčerpání. Potřebuji něco, co by mě probralo z letargie. Připadá mi, že se rozpadám. Potřebuji něco.